Jdi na obsah Jdi na menu

Rady přispívající k úspěšné komunikaci

1. 1. 2018

Lidé, kteří mají problémy se sluchem, mívají často problémy s komunikací. Komunikace je pro nás všechny základní potřebou a je důležité si připomenout, že dobrá komunikace s lidmi se sluchovým postižením vyžaduje úsilí minimálně od dvou lidí. Proto je nezbytné, abyste se i Vy, vždy při komunikaci s těmito lidmi, snažili brát jejich problémy v úvahu.

Sluchové problémy se často projevují jako neschopnost slyšet určité zvuky nebo jako záměna některých zvuků s jinými. Nedoslýchaví lidé mohou slyšet slova vět, ale nemusí vyřčenému rozumět. V takových situacích je nejlépe změnit slova ve větě. Nelze opomenout, že jakýkoli okolní hluk znesnadňuje uživatelům sluchadla komunikaci. Před rozhovorem s lidmi se sluchovým postižením proto raději vypněte rozhlasový přijímač nebo televizor, protože nikdo není rád, když se musí znovu ptát na to, co mu říkáme. Hlučné děti nebo večírky, kde současně hovoří mnoho lidí, jsou další překážkou, která může zapříčinit, že nedoslýchaví odmítají komunikovat a straní se okolí.

 

Orientace v prostředí

Při vstupu do neznámé místnosti si všímejte

  • jak je místnost velká
  • odkud dopadá světlo
  • zda tam nejsou optické bariéry (sloupy atd.)
  • jaká místa jsou k dispozici

Z nich si vyberte pokud možno taková

  • abyste seděli zády ke zdi
  • aby vám světlo nesvítilo do očí
  • aby vám ve výhledu nepřekážely optické bariéry
  • abyste ze svého místa mohli zaznamenávat pohyb

v místnosti

Můžete-li si vybrat tvar stolu, u kterého budete sedět

  • dejte přednost stolu kulatému (umožní vidět všem zúčastněným do tváře)
  • dbejte na to, aby vám světlo nesvítilo do očí, aby byli osvětleni lidé, kteří s vámi budou hovořit.
  • jste-li pouze s jednou osobou (posaďte se naproti sobě, nikoliv vedle sebe)
  • neseďte příliš blízko osoby, která s vámi chce mluvit (při odezírání potřebujeme zaostřit zrak na ústa hovořící osoby a to není možné z příliš malé vzdálenosti)
  • stojíte-li, nechte si za sebou alespoň malou rezervu (v případě nouze abyste měli kam ustoupit, kdyby vám mluvící osoba chtěla mluvit do ucha)

Jak mluvím

 

Po ohluchnutí, dochází u každého člověka po určité době

ke zhoršení zvukové kvality řeči. Hlas ohluchlého člověka, může

změnit svou výšku a melodii. Čím déle člověk neslyší, tím jsou

změny jeho hlasového projevu výraznější.

  • Ptejte se proto slyšícího člověka, zda není narušena vaše

intonace nebo výslovnost některých hlásek

  • Cvičte si hlas doma. Občas si zpívejte nebo čtete nahlas
  • Je důležité, aby se člověk, který s vámi mluví, díval

při hovoru na vás. Pokud se dívá jinam, nepoznáte,

zda vám rozumí a zda mluvíte dostatečně nahlas vzhledem

k hluku v okolí

  • Při hovoru sledujte odezvy člověka, se kterým mluvíte
  • Jste-li v prostředí, kde bývá proměnlivá hlasitost okolního zvuku, domluvte si předem se svým slyšícím společníkem jednoduchý signál k regulaci hlasitosti vaší řeči
    • např. opakované krátké zvednutí dlaně obrácené             směrem vzhůru -  signál k hlasitější řeči
    • např. poklesávání dlaně otočené směrem dolů - signál, ke ztišení hlasu
  • Než promluvíte, ujistěte se, zda máte „volný prostor“ pro svoji mluvu, zda právě nehovoří někdo jiný. Protože těžko uhlídáte, ve kterém okamžiku kdo promluvil, je dobré předem dát najevo, že se chystáte něco říci.

 

Pokud se při vašem hovoru  občas rychle rozhlédne, může to být pro vás signál, že pohledem kontroluje, nakolik jste svým příliš hlasitým projevem vzbudili pozornost ostatních lidí.

Pokud se trochu nakloní vaším směrem, může to znamenat,

že váš hlas naopak v okolním hluku zaniká.

V obou případech se přímo zeptejte, zda máte mluvit více

nahlas nebo potichu.